˝Hraj to pro zábavu a poznej nové kamarády˝ vzkázal začínajícím hokejbalistům Jan Plachý.
Tentokrát bylo hlasování k rozhovoru na sociálních sítích mezi fanoušky celkem jednoznačné. Vybrali si trenéra a hráče B-týmu, kterým je Jan Plachý. Toho jsme se v otázkách ptali nejen na trénování B-týmu, ale zeptali jsme se i na jeho bohatou hráčskou kariéru.
V úvodu se tě zeptám, jak si vysvětluješ, že jsi dostal nejvíce hlasů z hráčů B-týmu k vytvoření toho rozhovoru?
Hlasující asi nikoho jiného neznají (smích).
Jsi současně hráč i trenér B týmu. Jak jsi spokojen s průběhem podzimních části a jaké jsou zatím největší nedostatky týmu?
O spokojenosti nemůže být řeč. Jsem vítězný typ a tento stav je pro mě noční můra. Doufám, že i to platí i pro ostatní.
Co si zatím z průběhu podzimní sezóny bereš jako pozitivní?
Pozitivní je určitě docházka na tréninky i zápasy, i když někdo to šidí, ale to nebudu konkrétně jmenovat. Dotyční by si měli sáhnout do svědomí.
Jak se dařilo zapracovat do týmu mladé hráče, kteří skončili v juniorce nebo v ní ještě i letos působí?
Tak tady ta spokojenost je tak na půl. Ti co chodili i loni, tak ty musím pochválit. Bohužel stinná stránka je, že to jsou právě jen tyto hráči. Očekával bych i od ostatních hráčů z juniorky větší chtíč hrát tak kvalitní "dospěláckou" soutěž a tím bezesporu dnešní 2. liga je.
Jste na začátku zimní přípravy, jak se B-tým připravuje, aby byl kvalitně připraven na jarní boje?
Vzhledem k tomu, že B tým je složen z hráčů A týmu, juniorského týmu, ti se připravují se svými týmy. A byl jsem svědkem toho, že fakt intenzivně (palec nahoru). Zbytek kmenových hráčů B týmu se zapojil začátkem ledna. Chodíme do tělocvičny hrát míčové hry. Představoval bych si ale širší účast. Ono pak rovnou z gauče bude těžké naskočit do jarních bojů.
Na čem si myslíš, že je potřeba nejvíce zapracovat v zimní přípravě?
Rozhodně na tmelení party, týmovosti a na chtíči vystoupit ze své komfortní zóny.
Jaké si kladeš své herní a trenérské cíle do druhé poloviny sezóny?
Já dnes netuším, jestli jako hráč na jaře do bojů zasáhnu. Měl jsem ošklivá zranění stehenních svalů, a i když hlava by říkala ano, tak tělo se už brání. Jako trenér se poprat v 2. lize o postup do play off. A ve starších žácích se společně s kolegou Tomášem Laiblem pokusíme své svěřence dostat na finálový turnaj o mistra ČR!
Jak trávíš svůj volný čas mimo hokejbalu?
Tak ten trávím v zimním období hraním rybníkového hokeje s partou nadšenců. Rád chodím na výlety- Večer se rád dívám na filmy s válečnou tématikou.
Tvé oblíbené jídlo?
Samozřejmě, že svíčková na smetaně.
Jak se daří skloubit svojí práci s hokejbalovým vytížením u B-týmu a kategorie starších žáků kde také působíš?
Abych pravdu řekl, je to někdy složité, hlavně ty tréninkové jednotky, které začínají před 16. hodinou. Tam mám bohužel větší absenci než bych chtěl. Každopádně kdo chce, tak ten čas najde, kdo nechce, hledá výmluvy. Toto platí i v běžném životě.
Jaký bys měl hokejbalový vzkaz k dětem od minipřípravky až po mladší žáky?
Hraj to pro zábavu, poznej nové kamarády. Buď nadšený pro hru. Je to lepší než sedět doma u herní konzole.
Prozradíš nám, jakou máte v kabině B-týmu partu a kdo je největší bavič v týmu?
Tady budu asi trošku negativní, ale vždy říkám jak to je a na rovinu. Po posledním zápase jsem vyhodil z týmu hráče, nebyl týmový, přenášel svůj negativní postoj na ostatní hráče. Teď bych řekl, že jak chodíme na zimní přípravu, tak začíná být nálada super. Věřím, že se tímto kluci více poznají a budeme společně šlapat jako tým. Největšího baviče v týmu asi nemáme. Všichni si umíme udělat srandu.
Měl jsi bohatou hráčskou kariéru. Jaké jsou největší úspěchy, na které si rád vzpomeneš?
Rád vzpomínám na rok v Kertu. Když jsem tam přišel, myslel jsem, že to budou namyšlení Pražáci, ale opak byl pravdou. V Mostě jsem našel druhý domov. Já z Elby přestup k regionálnímu rivalovi? Nikdy nebudu litovat. Skvělá parta. Je mi hrozně, že to takhle v Mostě dopadlo, stále na to myslím. V Masters jsem se stal v Lovosicích mistrem světa. Byl v širším kádru klasické reprezentace ČR pod p. Kadlecem, medaile s Elbou, Mostem. Nikdy nebudu litovat, že jsem hrál hokejbal. Je to pro mě životní styl, druhá rodina.
Vyjmenuj, s jakými spoluhráči jsi během kariéry nejraději hrál a proč?
Na Kertu to byl Martin Wittmayer, v té době jsme byli oba snad nejrychlejší hráči extraligy, to byla jízda. V Mostě to byl Aleš Kypet, nejlepší útočník, komplexní hráč. V Elbě to byl Viťa Borůvka. Neskutečný obránce. Z nynější generace už ho znát nikdo nebude. Ale moje generace mi dá za pravdu.
Sleduješ také výsledky ostatních týmů v klubu? Pokud ano, co na ně říkáš a případně kdo tě překvapil?
Samozřejmě, že sleduji. Jako trenér musíš mít komplexní přehled o všech hráčích v klubu. Nikdy nevíš, koho budeš trénovat za rok za dva. Áčko mě nepřekvapilo. Tvrdím, že mají neskutečný potenciál. Nynější generace je silná, jen to v sobě ještě více probudit. Překvapení je pro mě dorostenecký tým. S jakou lehkostí svojí soutěž vedou. Podle mého názoru tato soutěž není vhodně rozdělená.
